Fioretto (pl. fioretti). V italštině existuje tento výraz jako adjektivum odvozené od slovesa fiorire, které znamená kvést, rozkvést nebo ozdobit (květy), může to být ale i substantivum, jako zdrobnělina slova fiore (květ), kdy znamená kvítek nebo ozdobu, ozdůbku – tak byl měl být chápán i v tanečním smyslu.
V italských tanečních pramenech Cinquecentaje termín fiorettovelmi běžný, ne však jednoznačný, je totiž velmi pravděpodobné, že jednotliví taneční mistři v tomto směru velmi rozvíjeli svou kreativitu – šlo přece o okrášlení tance. Setkáváme se s ním v četných gagliardových variacích i v balletti.
V základu jde o efektní výsuny nohou a naskakování na špičky v přinožení, které může být prováděno rovnými či obloukovými pohyby.
Ve sbírkách Cinquecenta je zachyceno více typů. Např. Fabritio Caroso Caroso v první sbírce Il Ballarino popsal 4 typy:- fioretto ordinario (běžný, obvyklý)
- fioretto fiancheggiato (v natáčení)
- fioretto à piedi pari per fianco (snožmo stranou)
- fioretto battuto al canario (dupavý, pro tanec canario)
- ve 2. části sbírky: fioretto ordinario a další čtyři fioretti bez zvláštního názvu (Regola 8)
- cinquepassi kombinované s fioretti (Regola 16 a 17)
- ve 3. části sbírky: fioretto battuto al canario a fioretto ordinario; zde ovšem dodal, že jsou ještě další fioretti, o nichž už hovořit nebude, aby se vyvaroval přílišné zdlouhavosti.
Kategorie: Cinquecento