Plurál Seguiti ordinarii.
Kroková variace používaná v italských balli 16. století, styl Cinquecento.
Italský výraz ordinario znamená jednak náležitý, obyčejný a jednak čtyřčtvrteční takt.
Název této krokové sekvence podle mě souvisí s obojím: jednak se provádí na
délku taktu (čtyřčtvrťového, ale v některých tancích i šestičtvrťového),
jednak jde v podstatě o obyčejnou přirozenou chůzi, doprovázenou ovšem tanečním půvabem.
Provedení
na 3 doby 3 kroky, na 4. dobu se zastaví1),
bez přísunu(!) nohy. (Samozřejmě je možné v závěru přinožit, ale pak se tomuto sledu kroků ve stylu Cinquecento říkalo
Doppio.)
Má se provádět poněkud hrdě, s paví okázalostí.
Může se tančit i v 6/4 rytmu - např. Bassa pompilia nebo Contrapasso, z Carosovy sbírky Il Ballarino:
1. krok na 1. dobu, 2. krok na 3. dobu, 3. krok na 4. dobu, na zbývající dvě doby se zastaví.
Tyto kroky slouží k pohybu kupředu nebo k otáčení, méně často k couvání. Často jich bývá více po sobě a nohy se plynule střídají – vychází vždy zadní odlehčená noha. Je možné je provádět i s ostřejší změnou směru, s natáčením bokem (šikmo doprava a doleva) – pak se jim říká fiancheggiati.
U nás je poměrně rozšířená varianta, kdy se tři kroky dělají na pološpičce a na poslední dobu se udělá plynulý pokles. Není mi známo, odkud toto provedení pochází, ale podle mého neodpovídá původním zápisům. Caroso, ve sbírce Il Ballarino i Negri tuto variaci popisují shodně (Carosův popis, Negriho popis), ale ani jeden se nezmiňuje o provádění na špičkách, nebo zvedání a klesání těla, což u jiných kroků dělávají.
Pozn.
Caroso ve své druhé sbírce Nobiltà di Dame
uvádí trochu jiný popis, ani ten však podle mě jednoznačně nevyžaduje
chůzi po špičkách. Najdeme u něj ale ještě další výraznou odlišnost,
Seguito ordinario uvedený v této sbírce v Regoli 9
se má dělat pouze na dvě doby, a proto jej Caroso nazývá i Seguito breve.
1) V originále, u Carosa ve sbírce Il Ballarino i u Negriho je u 4. doby pokyn trattenersi, což znamená zdržet se, ovládnout se, meškat, prodlévat, dlít. Po delším hloubání a experimentování s tímto sledem kroků jsem dospěla k závěru, že by zastavení nemělo být příliš výrazné, ale že by seguiti ordinarii měly na sebe jakoby plynule navazovat - že se prostě na čtvrtou dobu jenom neudělá krok, ale tělo že se jakoby pohybuje dále, zvláště pak tehdy, když se dělá více seguiti ordinarii za sebou v rychlejším tempu. Je to ovšem jenom můj názor, podložený vlastní taneční praxí.