Polonéza, jak napovídá název, je polského původu, český název je dovozen z francouzského výrazu polonaise. Její kořeny sahají hluboko do historie, prokazatelně do 17. století. V 19. století uvedl polonézu do koncertních síní Fryderyk Chopin, ovšem ve formě stylizovaného tancestylizovaného tance. Jeho slavná Polonéza A dur se ale často využívá i pro taneční účely.
Polonéza je charakteristická třídobým tempem, podle Karla Linka adagio maestoso, a důstojným, velmi slavnostním až obřadním charakterem. Z toho důvodu bývala a dosud je užívána na plesích jako zahajovací tanec.
Polonéza je zřejmým potomkem starých procesionálních tanců. Dodnes se provádí jako obřadní obchůzka párů seřazených za sebou, i dnes platí, že být v prvním páru znamená poctu. Zároveň ovšem i jistou povinnost, protože vést celý zástup párů vyžaduje velkou taneční odpovědnost.