Italský výraz pianelle znamená trepky či pantofle. Přestože se může zdát, že pantofle a tanec se vzájemně vylučují, byly pianelle důležitou součástí dámské módy italského Cinquecenta a taneční mistři na ně ve svých pokynech pamatovali.
Fabritio Caroso upozorňuje ve své první sbírce Il Ballarino v popisu provedení drobných běhavých krůčků scorsi, že dámy přitom nemají dělat slyšitelný hluk trepkami (pianelle). Téměř doslovně od něj tento pokyn pro popis Seguito scorso převzal i Cesare Negri.
Anonym, Benátčanka, konec 16. století
Ve druhé sbírce Nobiltà di Dame byl Caroso důkladnější a podrobnější. Způsob, jak správně nosit nazouváky (pianelle), zde zařadil mezi dámské dovednosti (Avertimenti), v nichž vysvětluje, jak dělat poklonu, jak správně sedět, jak pozdravit kněžnu, jak se rozloučit aj. tedy mezi dovednosti nanejvýš důležité a potřebné. Dáma to prostě měla umět, jestliže chtěla obstát ve společnosti.
Ovšem pozor! Caroso své poučení končí slovy: "Bude-li dáma kráčet podle tohoto pravidla, bude správně nosit pantofle (pianelle) vyšší než píď1)) , či středně vysoké, a bude se zdát, že kráčí v pantoflích vysokých tři palce.2)) A bude moci dělat v tanci fioretti a gagliardové variace... "