Někdy zvaná též padoana, někdy paví tanec. Patří k hlavním a významným tancům 16. století.
Byla rozšířena v mnoha zemích Evropy, tančili ji dokonce i v Krakově.
Pavana je majestátní párový procesionální
tanec, bývala zahajovacím tancem na plesích, tančívala se při slavnostních
příležitostech, svatbách, hrávala se i při pohřbech. Krokově je velmi
jednoduchá, o to náročnější je ale její mimořádně vznešené a důstojné
provedení. K tomu napomáhá pohyb, kterému Italové říkají pavoneggiare,
což v překladu znamená nadouvati se jako páv, možná proto se pavaně někdy říká také paví tanec.
Traduje se, že pavana tvořila dvojici s následným živým tancem v lichém taktu
– tím mohlo být saltarello, piva, tourdion.
Nejčastěji to však byla galliarda. Je však možné, že toto spojení bylo mnohem častější v hudebních
suitách vydávaných tiskem, než v tanečních sálech.
Provedení
Pro pavanu je typické střídání sekvencí simple-simple-double (s-s-d),
tedy dvou jednokroků a jednoho dvojkroku). simple, italsky sempio -
krok a přísun double, italsky doppio - 3 kroky a přísun
Arbeau v pavaně zmiňuje pouze kroky dopředu a dozadu - má se postupovat
kupředu, a pokud to už nejde (protože se došlo na konec sálu), je možné
buď couvat a nebo se spolu otočit a jít nazpět. Pokud se dvojice
společně otáčí, pak dáma postupuje dopředu a pán přitom couvá velmi
malými krůčky. Pán se tedy točí téměř na místě a vede dámu, která ho
obchází.
Jako každý oblíbený tanec, i pavana se tančívala v četných
variantách, které mohly být koncem 16. století dost komplikované - což
je pro období manýrismu typické. Různé verze pavany se tančily v Anglii,
patřila k nim i Quadran pavan (Quatheren pavana), zapsaná v rukopisech Inns of Court;
tedy čtvercová pavana, v níž se objevuje figura back to back, typická pro anglické kontratance.
Do jisté míry je variantou pavany i Passomezzo, v němž se objevuje typický sled kroků s-s-d,
tančí se ale v rychlejším tempu a pravděpodobně i s větší razancí.
