Jedna z nejlepších tanečních sbírek, která kdy byla napsána. Pochází z roku 1589 (druhé vydání roku 1596), jejím autorem je kanovník z města Langres, Thoinot Arbeau (vlastním jménem Jehan Tabourot).
Celý titul sbírky zní: Orchésographie et traicté en forme de dialogue, par lequel toutes personnes peuvent facilement apprendre & practiquer l’honneste exercicie des dances, což v českém překladu znamená Orchésografie a traktát ve formě dialogu, podle něhož všechny osoby se mohou snadno naučiti a provozovati počestné cvičení tanců.
Orchésographie se od jiných pramenů liší několika podstatnými rysy:
Je psána velmi čtivě,
formou dialogu mistra Arbeaua a jeho žáka Capriola.1)
Žák klade otázky, podobně jako by je kladl kterýkoli jiný zájemce o tanec, mistr na ně srozumitelně odpovídá. Arbeau tak vlastně vede dialog
přímo s čtenářem. Zmiňuje i důležité podrobnosti: o způsobu
chování, stylu tance, jak se postarat o slečnu, které se zatočila hlava,
a jak o sukni, aby neukazovala příliš mnoho. Doporučuje například, aby
si Capriol při výuce tance zpíval příslušnou melodii v duchu, zdůrazňuje
tak muzikálnost jako důležitou vlohu dobrého tanečníka.
Zápis Branle double
Zápisy tanců přímo vyzývají k provedení: jsou pečlivé, přehledné a srozumitelné. Zcela ojedinělý je způsob jejich zápisu přímo do notace hudby; umožňuje to přesnou rytmickou rekonstrukci uvedených tanečních kroků.
Orchésographie podává svědectví o populárních tancích 16. století, které měla v oblibě prakticky celá Francie (dvorská společnost, šlechta, mešťanstvo i prostý lid). V Orchésographii se tedy můžeme dočíst, jak se tančila pavana, různé varianty gaillardy, basse danse2), courante, tourdion, volta, almanda po francouzském způsobu, Pavane d'Espagne, Canaries, moresca, různé bránly (sbírka jich obsahuje úctyhodný počet dvacet čtyři včetně gavoty), a také mečový tanec Les Bouffons.