Následný tanec, rychlý dovětek, který následuje po pomalém tanci (Tanz), přebírá jeho melodii a případně ji převádí do lichého rytmu.
Nachtanz jako taneční dovětek má velmi starý původ, který spadá už do doby minnesangu, už tehdy po obřadném kráčivém tanci, jímž byla estampida, následoval tanec v rychlém živém tempu.
Výraz Nachtanz sice odkazuje k německému prostředí, v 16. století byla ale tato praxe běžná v tancích různých zemí a stylů:
Arbeau v Orchésographii k sobě přiřadil basse-dance a tourdion, známá je také dvojice
almanda a saltarello nebo pavana a galliarda.