Jiřinková polka je dílem mladého Bedřicha Smetany, představil ji roku 1841. Tato půvabná a svěží polka vznikla pod dojmem návštěvy vyhlášených Jiřinkových slavností v České Skalici, kam šestnáctiletý Smetana zavítal roku 1840, při letním pobytu u příbuzných v Novém Městě nad Metují. Jiřinková, stejně jako další rané Smetanovy polky (Louisina, Ze studentského života) byla určena pro klavír, neboť Smetana byl vynikající pianista, a tak byl znám ve společenských kruzích města Plzně, kde dokončoval svá gymnaziální studia. Je pochopitelné, že po úspěchu Louisiny polky chtěl společnosti předvést své další dílo.
Smetana ale nebyl jediný, koho proslulost východočeských jiřin1) a jejich slavností podnítila hudební tvorbě. Na jejich počest složil polku nazvanou Jiřinka také František Matěj Hilmar, ta si podobně jako jeho další taneční skladby získala oblibu a často se hrála.
Hlavní osobností, která se zasloužila o vznik a konání Jiřinkových slavností, byl kněz, nadšený český vlastenec, propagátor české kultury a všestranný pěstitel František Hurdálek. Byl nejen zakládajícím členem Jiřinkového spolku, založeného v České Skalici roku 1836 (jehož členy byli i dramatik Václav Kliment Klicpera a královéhradecký nakladatel Jan Hostivít Pospíšil), dokázal pro myšlenku slavností nadchnout Josefa Steidlera, majitele zájezdního hostince U Českého lva (zvaného též U Bílého lva). Steidler u svého hostince nechal vybudovat prosklený Salón pro výstavu květin a nový sál, zvaný Jiřinkový. Tím město získalo nové reprezentativní prostory, které co do velikosti neměly v kraji konkurenci.
Pod Hurdálkovým vedením se Jiřinkové slavnosti v letech 1837 - 1847 staly společenskou událostí, která svým věhlasem a významem dalece přesáhla hranice regionu. Byl jim vyhrazen jeden den v měsíci září, součástí byla výstava jiřin a jejich hodnocení - tříčlenná komise vybrala vítěze, kterí byli odměněni pohárem s věnováním. Odpoledne se konal banket a večer pak slavnostní Jiřinkový ples. Už onoho prvního se jako čerstvá novomanželka zúčastnila Božena Němcová a byla vyhlášena královnou plesu.
Po smrti Františka Hurdálka roku 1847 vzaly za své i Jiřinkové slavnosti. Důvodem byl nejen odchod skvělého organizátora, který byl duší a hlavní tvůrčí silou celého dění, následující revoluční rok 1848 změnil poměry v Evropě i v českých zemích. Zde nastoupil přísný a značně netolerantní dohled nad veřejným životem, tzv. Bachův absolutismus, a ten, jak známo, vlastenecky laděným společenským akcím nepřál.
Jiřinkové slavnosti byly obnoveny až ve 20. letech 20. století, po vzniku samostatné Československé republiky.
1) Jiřiny se do Evropy dostaly roku 1789, kdy byly z Mexika dovezeny do botanické zahrady v Madridu. Do Čech byly přivezeny z Německa počátkem 30. let 19. století.