František Matěj Hilmar ((23. zaří 1803 – 1. října 1881)
Český hudební skladatel a pedagog. Velmi se zasloužil o rozvoj a rozšíření polky.
Rodák z Nové Paky, kde jeho rodiče vlastnili malé hospodářství a pekařství. Už v dětství projevil mimořádné hudební nadání, ovládal housle, harfu, flétnu a klavír. Z nouze přijal ve 13 letech nabídku novopacké šumařské kapely a odešel s ní do zahraničí, s velkým úspěchem hráli v Polsku, Německu, Rusku a dalších zemích. Přitom se mladému Hilmarovi dostalo nemalého obdivu, nabídek služby ve šlechtických sídlech včetně úhrady dalšího hudebního vzdělání. Nepřijal, toužil vrátit se domů do Čech, a trval na tom, že je samoukem a samoukem také zůstane.
Po návratu absolvoval šestinedělní učitelský kurz a stal se učitelem. Svou pedagogickou kariéru začal už v patnácti letech jako učitelský pomocník v Kopidlně, kam se pak roku 1838 vrátil a zůstal dalších 35 let. Byl výborným učitelem a za své padesátileté učitelské působení obdržel vyznamenání, stříbrný kříž s korunou.
Jako kantor měl na starosti liturgickou hudbu v místním kostele (složil dokonce tři mše a několik chrámových skladeb). Jeho hlavním zájmem ale byla hudba taneční. Napsal přes 200 tanečních skladeb, valčíky, kvapíky a hlavně polky. Nejslavnější z nich byla a dosud je polka Esmeralda.
Bedřich Smetana v době svých studijních let.
Hilmar začal své taneční kousky ve větší míře skládat ve 30. letech 19. století. Prý chtěl vytvořit taneční skladbu v tempu o něco svižnějším než tehdy v kraji tančená nimra (zvaná i maděra), ale o něco pomalejším než ecossaise či kvapík. Tak či tak, už jeho první polky se vyznačovaly zpěvností, nápaditostí a tanečností (Hilmar sám byl dobrým tanečníkem), ale zároveň i jednoduchostí a srozumitelností. Díky tomu se rychle šírily a sehrály klíčovou roli pro další hudební vývoj polky, ovlivnily další skladatele, včetně mladinkého Bedřicha Smetany.1) Zároveň poskytly hudební oporu tanečním snahám mladých vzdělanců z Hradecka, kteří usilovali o svůj vlastní národní tanec jako sjednocující prostředek a výpověď své generace.2)
První Hilmarovy polky byla vydány tiskem v roce 1838 v nakladatelství Berry ve sbírce Prager Lieblings Galoppen für das Pianoforte, ještě bez konkrétních jmen. Jedna jako Polka - Nationaltanz pod číslem 52, další jako Nová polka pod číslem 60. Byly to vůbec první polky, které vyšly tiskem.
1) Slavnou Lousinu polku napsal Smetana jako šestnáctiletý, roku 1840.
2) Přes všechny legendy "dokazující" lidový český původ polky, polka není tancem lidovým.