Pod tímto názvem se skrývají dva naprosto rozdílné francouzské tance ze dvou různých epoch, shodující se pouze v názvu.
V 16. století byla courante tancem veselým, skočným, s pantomimickou
částí, v níž pán po společném úvodním tanci dámu opouští, pak se k ní
vrací a uchází se o její pozornost - zprvu neúspěšně, pak ji ovšem
přesvědčí a oba dotančí spolu. Takto ji popisuje Arbeau v Orchésographii
a píše, že za jeho mladých let se tančívala v provedení tří párů, kde
se tři mladící nejprve marně a posléze úspěšně ucházejí o přízeň o svých dam.
Robert Merle popisuje v knize Ples u vévodkyně
soutěž o nejlepší pantomimu v tomto tanci. V historických pramenech jsem
o podobné soutěži žádnou zmínku nenašla, vzhledem k oblibě tohoto
tance, výrazovým možnostem, které nabízí tanečníkům, a zábavné podívané,
kterou poskytuje zase přihlížejícím, je ale velmi pravděpodobná.
O tom, že courante byla oblíbeným tancem, svědčí i fakt, že se dochovalo mnoho skladeb s tímto názvem. Terpsichore Musarum, dílo Michaela Praetoria z roku 1612, obsahuje 162 courant!
Barokní courante 17. století je zcela jiná. Je to tanec vznosný, pomalý a důstojný, říkalo se mu doktorský tanec. Barokní courante byla určena pro sólový pár, tančívala se na plesích; jako první tančil zpravidla královský pár, po něm postupně další páry, opět sólově, podle svého hierarchického postavení.
Vraťme se však k renesanční courantě.
Pro zvláštnost svého kroku není tancem zrovna snadným,
už Arbeau říká v Orchésographii svému žáku
Capriolovi, že dnešní mladíci neznají a neučí se
ani simple ani double (čímž myslí speciální skočné kroky z couranty),
že tančí, co je napadne a spokojují se s průměrem.
Provedení kroků renesanční courante
Kroky jsou měkce skočné, houpavé, dobře vypérované v dopadech.
Tančí se v celém taktu (tak je označen v Orchésographii) – na jeden takt připadají 2 simple nebo 1 double.
rozepsáno na doby:
simple:
1. doba - krok LN, s malým přednožením PN1), pak odraz a
2. doba - vypérovaný doskok na obě nohy
3. doba - krok PN, pak odraz a
4. doba - vypérovaný doskok na obě nohy
double:
1. doba - krok (poskok) na LN s přednožením PN
2. doba - krok (poskok) na PN s přednožením LN
3. doba - došlápnutí a poskok na LN s přednožením PN
4. doba - vypérovaný doskok na obě, pak se pozvedá LN vpředu
Kroky na sebe plynule navazují, počáteční přednožení rytmicky vycházejí na konec předchozího taktu (resp. na předtaktí).