Taneční prvek tanců 16. století.
Seskok, doskok – dnes zpravidla do 4. nebo 5. pozice.1)
V 16. století u Italů2)
jsem rozlišení pozic nohou, na jaké jsme zvyklí dnes, nenašla. Vyskytují se Cadenze à piè pari,
na spárovaných nohách - to znamená, že nohy jsou u sebe, tedy
z dnešního hlediska v 1. pozici, ale neměly by být paralelní, na
ilustracích (Il Ballarino, Nobiltà di Dame,
Nuove Inventioni di Balli)
mívají vyborazení tanečníci špičky vytočené trošku od sebe.
Pokud je předepsána např. cadenza levou nohou, znamená to, že při výskoku se má levá přednožit a při doskoku má skončit vzadu - pak můžeme předpokládat 3. pozici, protože nohy budou trochu vytočené, chybou nebude ani pozice čtvrtá nebo pátá.
Cadenza je typická pro galliardu, v níž tvoří závěr pětikroku (cinque-pas), podobně i v tourdionu. Vyskytuje se i v mnoha italských Balletti, kde uzavírá různé série kroků.
Arbeau v Orchésographii pro závěr pětikroků užíval výraz posture, což znamená pozice či postavení.
1) Doskoky do přesné 5. pozice dělají hlavně lidé, kteří s historickými tanci vystupují na veřejnosti a absolvovali nějakou baletní průpravu. Byť to vypadá efektně, myslím, že v tancích 16. století 5. pozice nutně být nemusí.